Rok velké výměny kotlů přichází. Modernizaci vytápění stihne letos zhruba pětina dotčených domácností

3. 1. vyšel V Hospodářských novinách a na IHNED článek o výměnách kotlů a možným problémům v dodávkách nových kotlů. Proto i my doporučujeme, abyste kotle objednávali v co možná nejbyližším termínu. Více informací v článku redaktora Jakuba Mikela:

V roce 2022 čeká tisíce českých domácností poměrně přelomová změna. Od září stát přestane uznávat zastaralé kotle na tuhá paliva. Těm, co budou dál používat staré zařízení, bude hrozit pokuta 50 tisíc korun.

V Česku se výměna týká 210 tisíc kotlů, uvádí Vladimír Stupavský, šéf sdružení Česká peleta, jež zastupuje výrobce a prodejce tuhých topiv a kotlů. Také upozorňuje, že topenáři jich zvládnou vyměnit tak pětinu. A to v případě, že bude kotlů na trhu dostatek.

Zároveň stát chystá vlnu kotlíkových dotací, které mají domácnostem nákladnou modernizaci ulehčit.

Ke změně dochází kvůli zákonu o ochraně ovzduší. Ten zakazuje od září používat kotle takzvané I a II. emisní třídy a také ty, které byly vyrobeny před rokem 2000, kdy se začalo rozdělení do emisních tříd používat. Jsou to stará zařízení, která se již řadu let nevyrábí. Jakou emisní třídu má jeho kotel, zjistí majitel na štítku, který bývá obvykle na zadní straně. 

Stupavský zmiňuje, že v některých případech ale nevyhovující kotel neslouží jako hlavní zdroj vytápění, pro domácnost tak nemusí být jeho výměna nutná a pouze zastaví jeho provoz. I tak ale nemají topenáři šanci vyměnit všechna potřebná zařízení. „Když jde vše dobře, tedy topenáři mají čas a mají co montovat, tak mohou zvládnout 40 tisíc kotlů ročně,“ říká.

Jenže firmy vyrábějící kotle čelí podobnému problému jako třeba automobilový průmysl. Kvůli pandemií zpřetrhaným dodavatelským řetězcům jim chybí některé součástky. Podle Stupavského tak dodání kotle od velké firmy, které dříve trvalo jen pár dní, nyní zabere i několik týdnů. Menší firmy pak mohou mít dodací lhůtu i měsíc. „Pokud dnes někdo nemá vybraný a zamluvený kotel a dohodnutého topenáře, tak nemá moc šanci výměnu do začátku září stihnout,“ podotýká Stupavský.

Nový kotel na dřevo či pelety začíná na 40 tisících korunách, cena se může vyšplhat i na nižší stovky tisíc. Je třeba také počítat s tím, že další desítky tisíc dá domácnost za topenářské a případně zednické práce. Domácnosti ale mohou přejít na jiné alternativní zdroje tepla, například tepelná čerpadla či plynový kotel.

Ačkoliv Evropská unie nyní tlačí na zrušení vytápění plynem do roku 2040, podle Stupavského lze nyní ještě klidně na plyn přejít. „Životnost kotle se počítá minimálně okolo 15 let. Ale rozhodně nebude dvojnásobná,“ říká Stupavský. 

Ať už ale lidé zvolí jakoukoliv náhradu starého kotle, nejde o malé peníze. Ministerstvo životního prostředí proto již loni na podzim otevřelo další etapu dotačního programu Nová zelená úsporám. Jen na výměnu starých kotlů je v něm vyčleněno 8,5 miliardy korun a dotace pokryje 50 procent nákladů. Podle odhadů ministerstva pomohou dotace k výměně 100 tisíc kotlů.

Dalších 5,5 miliardy půjde na kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti. Těm by měl stát hradit až 95 procent nákladů.

Konkrétně jde o domácnosti, kde čistý příjem jednoho člena za rok 2020 nepřesáhl 170 900 korun (14 240 Kč měsíčně). Do této skupiny se vejde i část rodin s dětmi, kde se příjem rodičů blíží průměru v Česku. V případě dotací se však nesledují příjmy nezaopatřených dětí do 26 let, třeba studentů, takže na rodiče přechází jejich limit. Na maximální dotaci tak může dosáhnout třeba čtyřčlenná rodina s dvěma malými dětmi, jejíž měsíční příjem se blíží 57 tisícům korun.

Automaticky peníze dostanou domácnosti složené pouze z důchodců. Celkem ministerstvo očekává, že díky kotlíkovým dotacím pomůže k výměně 50 tisíců kotlů. Pokud majitel kotle nestíhá výměnu, ale požádá do 1. září o některou z dotací, může se 50tisícové pokutě vyhnout. Od úřadu by měl dostat další čas na to, aby vyměnil starý přístroj za moderní.

Kraje, které budou dotace opět administrovat, mají spustit příjem žádostí v průběhu první poloviny letošního roku. „Aktuálně zjišťují zájem o výměny v jednotlivých krajích přímo u nízkopříjmových domácností,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

« Zpět
05.01.2022